Naleznete zde vysvětlené pojmy a zkratky, které souvisí s problematikou Kodi. Tento článek budeme aktualizovat. Jeho primárním úkolem je nabídnout přehled nejčastěji používaných pojmů, které se vyskytují v našich článcích.
AVR - AV receriver
BitTorrent - nástroj pro peer-to-peer (P2P) distribuci souborů, díky čemuž jsou datové přenosy rozkládány mezi všechny klienty, kteří si data stahují. Velmi populární je při stahování velkých objemů dat (např. distribuce Linuxu, ale většinou warez, viz níže). Název „BitTorrent“ se používá jako název distribučního protokolu, originální klientské aplikace a typu souboru s příponou .torrent.
Bluetooth - proprietární otevřený standard pro bezdrátovou komunikaci propojující dvě a více elektronických zařízení, jako například mobilní telefon, PDA, osobní počítač nebo bezdrátová sluchátka. Vytvořen byl v roce 1994 firmou Ericsson jako bezdrátová náhrada za sériové drátové rozhraní RS-232
Bonjour - ve světě Windows se s ní setkáte častěji pod jménem Zeroconf. Technologie samotná umožňuje vyhledávat zařízení jako tiskárny, jiné počítače a služby na lokální síti pomocí multicast Domain Name System záznamů.
DHCP - (Dynamic Host Configuration Protocol) je v informatice název protokolu z rodiny TCP/IP nebo označení odpovídajícího DHCP serveru či klienta. Používá se pro automatickou konfiguraci počítačů připojených do počítačové sítě. DHCP server přiděluje počítačům pomocí DHCP protokolu zejména IP adresu, masku sítě, implicitní bránu a adresu DNS serveru. Platnost přidělených údajů je omezená, proto je na počítači spuštěn DHCP klient, který jejich platnost prodlužuje. DHCP protokol umožňuje prostřednictvím DHCP serveru nastavovat stanicím v počítačové síti sadu parametrů nutných pro komunikaci pomocí IP protokolu (tj. využívat rodinu protokolů TCP/IP). Umožňuje předávat i doplňující a uživatelsky definované parametry. Významným způsobem tak zjednodušuje a centralizuje správu počítačové sítě (například při přidávání nových stanic, hromadné změně parametrů nebo pro skrytí technických detailů před uživateli). DHCP servery mohou být sdruženy do skupin, aby bylo přidělování adres odolné vůči výpadkům. Pokud klient některým parametrům nerozumí, ignoruje je.
DLNA - Digital Living Network Alliance. DLNA používá univerzální správu připojení Universal Plug and Play (UPnP), jejich identifikaci a ovládání. Tato správa UPnP stanovuje typ zařízení podporovaná organizací DLNA ("server", "renderer", "ovladač") a mechanizmus přístupu sítě k mediím. Směrnice DLNA pak uplatňují vrstvu ("layer") omezení typů formátů souborů, kódování a rozlišení, která musí zařízení podporovat.
Dolby Digital (DD) - představoval velký pokrok v domácím multikanálovém zvuku. I když na první pohled se zdá, že pouze dvěma zadním kanálům byl dodáván separátní signál. Celkem tedy šlo o konfiguraci 5.1. Dolby Digital ale již bylo možné přenášet do receiveru digitální cestou, tedy jedním optickým nebo koaxiálním kabelem. Zvuk byl komprimován, což bylo občas patrné na jeho kvalitě. Maximální datový tok je 448 kbps na DVD-Videu a 640 kbps na blu-ray disku. Rozlišení je 48 kHz/16bitů.
Dolby Digital EX (DD EX) - rozšíření Dolby Digital z 5.1 na 6.1 kanálů. Přidaný kanál našel umístění vzadu uprostřed.
Dolby Digital Plus - vylepšení formátu Dolby Digital pro blu-ray přehrávače. Není ale zpětně kompatibilní. Maximální datový tok je 6 Mbps. Rozlišení je 48 kHz/24 bitů. Jde tedy logicky o horší variantu, než je následující Dolby TrueHD.
Dolby TrueHD - moderní formát, který přišel s blu-ray nosiči. Komprese zvuku je bezeztrátová, tzn. po dekódování se neliší od svého zdroje (v rámci mantinelů formátu Dolby TrueHD). Pro digitální přenos je potřeba HDMI rozhraní. Datový tok je až 18 Mbit. Formát je zpětně kompatibilní s Dolby Digital a pouze ten dostanete v případě využití optického nebo koaxiálního přenosu. Do počtu kanálů 5.1 zvládá rozlišení 192 kHz/24 bit, u až 8.1 je to 96 kHz/24bit.
DTS - Úhlavní konkurent Dolby Digital byl standard DTS. Ten měl stejný počet kanálů 5.1, ale měl vyšší datový tok a poskytoval kvalitnější zvukový výstup. Také podporoval digitální přenos. Maximální datový tok je 1 500 kbps, na DVD-Videu potom 768 kbps. Rozlišení může být až 96 kHz/24 bitů.
DTS ES - Rozšíření DTS z 5.1 na 6.1 kanálů. Přidaný kanál našel umístění vzadu uprostřed.
DTS-HD High Resolution Audio - maximálně 7.1 kanálový standard o rozlišení 96 kHz / 24 bit. Datový tok je do 6 Mbps. DTS-HD High Resolution Audio se využívá na blu-ray nosičích v případě, že není prostor pro kvalitnější DTS-HD MA.
DTS-HD Master Audio (DTS-HD MA) - konkurenční formát k Dolby TrueHD, který stejně jako on je zpětně kompatibilní se svým předchůdcem, tedy s DTS. Kompatibilita je zajištěna přítomností kompletní separátní DTS stopy (která ale bude hrát lépe, než z DVD, protože má 1,5 Mbps). Datový tok může být až 24,5 Mbps a použita je bezeztrátová komprese. Nezávislých kanálů může být až tisíc, nicméně využívá se jen konfigurace 7.1. Stereo kanál může být proveden v rozlišení 192 kHz/24bit, multikanál potom 96 kHz/24bit.
DTS Neo:6 - převádí stereo signál na 5.1 nebo 6.1 prostorový zvuk.
Dolby Pro Logic (DPL) - Jeden z prvních rozšířených prostorových zvukových standardů. Navazoval na Dolby Surround, přičemž pro přenos vícekanálového zvuku stále stačil jeden pár kabelů. Standard tedy byl zpětně kompatibilní s analogovým Stereo signálem. Dolby Pro Logic uměl reprodukovat přední stereo kanály, centrální kanál a do dvou zadních kanálů posílal stejný, tedy mono signál. Na moderních nosičích jako DVD se skoro nevyskytuje, jeho érou bylo VHS.
Dolby Pro Logic II (DPL II) - je technologií, která si vymýšlí další kanály ze stereo signálu a posílá je do více, než dvou reproduktorů. Maximálně do 5.1 sestavy.
Dolby Pro Logic IIx (DPL IIx) - ze stereo nebo 5.1 zvuku vytváří 6.1 nebo 7.1 zvuk. Chybějící kanály si pomocí různých algoritmů domýšlí.
Dolby Pro Logic IIz (DPL IIz) - ze stereo nebo 5.1 zvuku vytváří až 9.1 zvuk. K 7.1 přidává 2 další kanály, které se umisťují vlevo a vpravo nahoře u stropu v přední části prostoru (nad obrazovkou).
DVB-S STB - satelitní přijímač
FTP - (File Transfer Protocol) je v informatice protokol pro přenos souborů mezi počítači pomocí počítačové sítě. Využívá protokol TCP z rodiny TCP/IP a může být používán nezávisle na použitém operačním systému (je platformně nezávislý). Definován byl v roce 1985 v RFC 959 a rozšířen byl v roce 1997 v RFC 2228. Jeho podpora je součástí webových prohlížečů nebo specializovaných programů (tzv. FTP klientů).
HDMI - (High-Definition Multi-media Interface) rozhraní pro přenos nekomprimovaných obrazových a zvukových dat po jediném kabelu
HDMI ARC - Audio Return Channel, prostředek jak dostat při sledování TV (tuner, přehrávání z USB disku, DLNA) zvuk z TV do AVR/externích repro
HDMI-CEC - HDMI Consumer Electronic Control, protokol pro ovládání více zařízení spojených pomocí HDMI jedním ovladačem
HDMI HEC - HDMI Ethernet Channel (HEC), 100MBit Ethernet přes HDMI
HTTP - (Hypertext Transfer Protocol) je internetový protokol určený pro výměnu hypertextových dokumentů ve formátu HTML. Používá obvykle port TCP/80, verze 1.1 protokolu je definována v RFC 2616. Tento protokol je spolu s elektronickou poštou tím nejvíce používaným a zasloužil se o obrovský rozmach internetu v posledních letech. V současné době je používán i pro přenos dalších informací. Pomocí rozšíření MIME umí přenášet jakýkoli soubor (podobně jako e-mail), používá se společně s formátem XML pro tzv. webové služby (spouštění vzdálených aplikací) a pomocí aplikačních bran zpřístupňuje i další protokoly, jako je např. FTP nebo SMTP. HTTP používá jako některé další aplikace tzv. jednotný lokátor prostředků (URL, Uniform Resource Locator), který specifikuje jednoznačné umístění nějakého zdroje v Internetu. Samotný protokol HTTP neumožňuje šifrování ani zabezpečení integrity dat. Pro zabezpečení HTTP se často používá TLS spojení nad TCP. Toto použití je označováno jako HTTPS.
IMAP - (Internet Message Access Protocol) je internetový protokol pro vzdálený přístup k e-mailové schránce prostřednictvím e-mailového klienta. IMAP nabízí oproti jednodušší alternativě POP3 pokročilé možnosti vzdálené správy (práce se složkami a přesouvání zpráv mezi nimi, prohledávání na straně serveru a podobně) a práci v tzv. on-line i off-line režimu. V současné době se používá protokol IMAP4 (IMAP version 4 revision 1 - IMAP4rev1), který je definován v RFC 3501. Protokol IMAP umožňuje trvalé (tzv. on-line) připojení k e-mailové schránce. Díky tomu je možné s celou poštovní schránkou plně pracovat z libovolného místa. Všechny zprávy a složky jsou uloženy na poštovním serveru a na počítač se stahují jen nezbytné informace, takže při zobrazení složky se stáhnou jen záhlaví zpráv a jejich obsah až v případě, že zprávu chce uživatel přečíst. U jednotlivých zpráv se uchovává jejich stav (nepřečtená, odpovězená, důležitá), uživatel může zprávy přesouvat mezi složkami, složky vytvářet, mazat, prohledávat na straně serveru apod. Protokol umožňuje současné připojení více klientů zároveň.
LCD TV - televizor s LCD panelem, který má podsvícení řešeno pomocí CCFL (zářivek)
LED TV - LCD TV s LED podsvícením, jedná se opět o LCD TV, kde je podsvícení řešeno pomocí diod. Ty mohou být pouze po obvodu (tzv. Edge LED) nebo po celé ploše (Full LED, Direct LED)
LDAP - (Lightweight Directory Access Protocol) je definovaný protokol pro ukládání a přístup k datům na adresářovém serveru. Podle tohoto protokolu jsou jednotlivé položky na serveru ukládány formou záznamů a uspořádány do stromové struktury (jako ve skutečné adresářové architektuře). Je vhodný pro udržování adresářů a práci s informacemi o uživatelích (např. pro vyhledávání adres konkrétních uživatelů v příslušných adresářích, resp. databázích). Protokol LDAP je založen na doporučení X.500, které bylo vyvinuto ve světě ISO/OSI, ale do praxe se ne zcela prosadilo, zejména pro svou „velikost“ a následnou „těžkopádnost“.
MMC - multimediální centrum
NAS - (Network Attached Storage – „datové úložiště na síti“) je v informatice označení pro datové úložiště připojené k místní síti LAN. Data toho úložiště mohou být poskytována různým uživatelům. NAS nemusí mít pouze funkci souborového serveru, ale může mít i jiné specializované funkce. Například klient P2P sítě, webový server a další. Většinou obsahuje nějaký vestavěný počítač, který má za úkol sdílení dat a podporu různých protokolů. Tato zařízení si získala popularitu od roku 2010, když začala být používána pro sdílení dat mezi několika počítači. V porovnání mezi jinými síťovými úložišti jsou NASy rychlejší, mají lehčí administraci a snadnější nastavení. NAS obsahuje jeden a více pevných disků, které se můžou slučovat do větších datových struktur nebo můžou vytvořit RAID pole. Levnější zařízení podporují hlavně RAID 0 a 1. Přístup k datům je většinou pomocí protokolů NFS, SMB/CIFS nebo AFP.
POP - (Post Office Protocol) je internetový protokol, který se používá pro stahování emailových zpráv ze vzdáleného serveru na klienta. Jedná se o aplikační protokol pracující přes TCP/IP připojení. V současnosti je používána zejména třetí verze (POP3), která byla standardizována v roce 1996 v RFC 1939. POP3 je následníkem protokolů POP1 a POP2 (označení POP už dnes téměř výhradně znamená POP3). V současné době používají téměř všichni uživatelé elektronické pošty pro stahování emailů programy využívající POP3 nebo IMAP. Ze vzdáleného serveru se stáhnou všechny zprávy, třeba i ty, které uživatel číst nechce, nebo spam (pokud ho již nefiltruje poštovní server). Většina POP3 serverů sice umožňuje stáhnout i pouze hlavičky zpráv (a následně vybrat zprávy, které se stáhnou celé), ale podpora v klientech vesměs chybí. Tuto nevýhodu může odstranit protokol IMAP, který pracuje se zprávami přímo na serveru. Pro odesílání zpráv se používá protokol SMTP, nezávisle na použitém protokolu pro příjem pošty.
SMB - Server Message Block, známý také jako Common Internet File System (CIFS), je síťový komunikační protokol aplikační vrstvy, který slouží ke sdílenému přístupu k souborům, tiskárnám, sériovým portům a další komunikaci mezi uzly na síti. Poskytuje také autentizovaný mechanismus pro meziprocesovou komunikaci. Je využíván hlavně na počítačích s operačními systémy rodiny Windows.
SMTP - Simple Mail Transfer Protocol (zkratka SMTP) je internetový protokol určený pro přenos zpráv elektronické pošty (e-mailů) mezi přepravci elektronické pošty (MTA). Protokol zajišťuje doručení pošty pomocí přímého spojení mezi odesílatelem a adresátem; zpráva je doručena do tzv. poštovní schránky adresáta, ke které potom může uživatel kdykoli (off-line) přistupovat (vybírat zprávy) pomocí protokolů POP3 nebo IMAP. Jedná se o jednu z nejstarších aplikací, původní norma RFC 821 byla vydána v roce 1982 (v roce 2001 ji nahradila novější RFC 2821). SMTP funguje nad protokolem TCP, používá port TCP/25 pro komunikaci mezi poštovními servery a port TCP/587 pro příjem e-mailů od e-mailových klientů.
SSH - (Secure Shell) je v informatice označení pro program a zároveň pro zabezpečený komunikační protokol v počítačových sítích, které používají TCP/IP. SSH byl navržen jako náhrada za telnet a další nezabezpečené vzdálené shelly (rlogin, rsh apod.), které posílají heslo v nezabezpečené formě a umožňují tak jeho odposlechnutí při přenosu pomocí počítačové sítě. Šifrování přenášených dat, které SSH poskytuje, slouží k zabezpečení dat při přenosu přes nedůvěryhodnou síť, jako je například Internet. SSH umožňuje bezpečnou komunikaci mezi dvěma počítači, která se využívá pro zprostředkování přístupu k příkazovému řádku, kopírování souborů a též jakýkoliv obecný přenos dat (s využitím síťového tunelování). Zabezpečuje autentizaci obou účastníků komunikace, transparentní šifrování přenášených dat, zajištění jejich integrity a volitelnou bezeztrátovou kompresi. Server standardně naslouchá na portu TCP/22.
STB - settopbox (externí "krabička" obsahující tunery, typicky DVB-T/C/S2)
TCP/IP - Rodina protokolů TCP/IP (anglicky Transmission Control Protocol/Internet Protocol – „primární přenosový protokol/protokol síťové vrstvy“) obsahuje sadu protokolů pro komunikaci v počítačové síti a je hlavním protokolem celosvětové sítě Internet. Komunikační protokol je množina pravidel, která určují syntaxi a význam jednotlivých zpráv při komunikaci.
UPnP - Universal Plug and Play je sada síťových protokolů vyhlašovaných UPnP Forem. Cílem UPnP je umožnit jednoduché připojení periferních součástí počítače a zjednodušit zavádění sítí v domácnostech (sdílení dat, komunikace a zábava) i podnicích. UPnP toho dosahuje definováním a publikováním řídicích protokolů UPnP zařízení postavených na otevřených, na internetu založených komunikačních standardech. Termín UPnP je odvozen od plug-and-play, což je technologie pro automatickou konfiguraci hardwarových zařízení připojených k počítači.